7. kolo, Pá 23.5., Viktorie 8, 18.15

Beach Attack – Czech line 1:1 (1:0)

Vzhledem k tomu, že téměř s patnáctiminutovým zpožděním dorazil kronikář zdejší na zápas, v němž nebodování nás mohlo poslat blízko sestupovým problémům, není schopen první čtvrtinu zápasu pořádně popsat. Podle svědectví, která se odchovala až po osmi pozápasových jablíčkách, první minuty byly vyrovnané, nicméně až na jednu naši střeleckou příležitost se nic zásadního neurodilo. Pozdě příchozivší kronikář Vincent se po poslední zkušenosti nakonec postavil do útoku, což se ukázalo jako poměrně moudrý tah.

Jeho příchodem totiž narostla agresivita útoku a to se pomalu začalo projevovat, nejdřív pouze několika náznaky, o chvíli později však I gólem. Po jednom ze závaru před bránou soupeře duo Horalík – Vincent koordinovaným zmatkem rozhodilo soupeře a druhá polovina zmínovaného dua ve snaze konečně uklidnit situaci na hřišti se snažila balôn uklidit za brankovou čáru. Podařilo se mu to téměř dokonale, když zády k bráně Czech line trefil prostor mezi třemi tyčemi, a anžto si brankář právě něco vysvětloval s obranou mimo své vápno, balón podruhé v této sezóně z Vincentovy kopačky skončil v síti. Záhy po prožitém šoku, kdy byl Attack schopen vstřelit první gól v zápase se útok hotoval do další nadějné akce, kdy trojice Vincent – Kvasnica – Horalík postupovala s balónem a třemi soupeři v zádech na jediného obránce Czech line. Nicméně Tomáš se rozhodl, že žádný gól není tak hnusný jako z rychlého přečíslení a přihrál Sabovi tak, že výhoda rychlého protiútoku se změnila v nevýhodu soupeřova autu. Je sice s podivem, že se kronikář zápasu nezmiňuje o výpadech Czech line, ale ono jich příliš nebylo. Soupeř sice záhy pochopil, kde jsou slabiny našeho brankáře a pokoušel se míč nakopávat různě vysoko na naši bránu, nicméně vzhledem k tomu, že na vápně vládl Jura a jeho „MÁM!“ a za ním čas od času něco vyplácl Vojtěch, soupeř se do šancí příliš nedostával.

Druhý poločas začal vzhledm ke značné početní převaze tlakem Czech linu, nicméně náš důraz v útoku činil soupeři problémy a větší šance jsme tak měli stále my. V první možnosti odmítl možnost stát se „Man of the Match“ Saba, který odražený balón ze solidní pozice netrefil do brány nýbrž do dalekých kopřiv. Druhou možnost rozhodnout zápas vyvinul I zahodil Zelí, který s míčem na své staré noze proběhl pravou stranu hřiště a neuvědomiv si, že v Attacku se nekombinuje, v solidní střelecké pozici poslal míč přihrávkou před bránu, kde ho obrana soupeře stihla odvrátit. Naopak sobecky se zachoval v poslední naší šanci Filip , který ač měl před bránou volného Adama, pokusil se zakončit sám a I přesto jedno pivo ode mně si prostě nevysloužil.

Na konci zápasu se pak začali prosazovat soupeři z Czech linu. I když kdybychom my nedělali chyby, asi by soupeř nevyrovnal. V 55. minutě se potvrdila tradice, že každý zápas musí nějaký krajánek udělat chybu a duo Hlonaldo – Vodička zakombinovalo na vlastním vápně, aby na konci kombinace ve stejném prostoru převzal míč soupeř a podél Vojty jej poslal do brány. Posledních pět minut se pak pro nás stalo utrpením. Soupeř si pak vytvořil vlastní silou zřejmě největší šanci zápasu, když po závaru prostřelil útočník Czech linu Vojtěcha, míč naštěstí odrazila napevno usazená tyč a obránci balón odstali do klidu. S bodem se do částečného klidu po zápase dostal I tým.

 Poučení ze zápasu: Každý Zlín má jednou splín.

Sestava: VPT – Vodička, Vincent, Hloušek, Zelenka, Kvasnica – Exner, Horalík, Pech